Závory firmy Ippen

Hraniční závory firmy Ippen


Spolu s výstavbou kolejnicových uzávěr probíhala na důležitých komunikacích, které nebylo možno trvale zatarasit, výstavba dalšího typu překážky. Jedná se o hraniční závory někdy též nazývané Ippeny.
Tento typ překážky vyráběla firma Alfréd Ippen z Hradce Králového. Pražská kancelář této firmy sídlila na adrese Švédská 21, Praha XVI. Firma byla založena v roce 1908 jako strojírna a mostárna.
Obecné pojednání o závorách je možno najít na stránkách http://www.ropiky.net. Tady se tedy zaměříme na popis provedení, variant a ochrany závor Ippen.
První provedení závor Ippen
V současnosti se lze setkat s dvěma základními typy závor Ippen. Celkově je na nich vidět vývoj a zdokonalení tohoto překážkového prvku. Rameno u prvních vyráběných závor bylo vyrobeno z masivní ocelové "trubky" průměru cca 23 cm. Do čela této trubky byla vsunuta deska opatřená zámkem a zajištěná čtyřmi šrouby se zápustnou hlavou. Druhý konec byl taktéž uzavřen. Na tomto konci se nacházely dva tvarově identické lité bloky protizávaží přičemř jeden byl podvěšen pod ramenem a druhý byl položem na rameni. Oba bloky byly navzájem staženy třemi svorníky, které procházely otvory v rameni závory. Zvedací mechanismus stejně jako jeho kryt byl shodný s pozdějším provedením. Rameno bylo opatřeno šesti odrazkami, které byly ještě umístěny v červených polích.

Celkový pohled na první variantu závory Ippen. Jiný celkový pohled na první řešení závory Ippen.

Pohled na zvedací stojan s originální klikou. Pohled na druhý konec čepu závory. Pojistný kroužek chybí. Celkový pohled na zámkový stojan se zámkem v čele závory.


Častěji se ale lze setkat s novějším provedením. To se odlišuje v průřezu ramene, konstrukci zámkového stojanu a několika detailů na zvedacím stojanu. Na toto provedení se tedy podívejme podrobněji.
Výrobní provedení závor Ippen.
Závory byly vyráběny ve dvou základních provedeních odlišujících se v umístění zvedacího stojanu při pohledu z vnitrozemí. Byl-li stojan na levé straně jednalo se o levostranné provedení, byl-li na pravé o pravostranné provedení.

Levostranné provedení. Pravostranné provedení.

Popis jednotlivých částí závory Ippen.

Zvedací mechanismus závor Ippen
Mechanismus tvořil součást zvedacího stojanu. Základem stojanu jsou dva masivní U profily (obdobné ne-li přímo stejné jako se používaly na protitankovou překážku tzv.jehly). Na profilech lze často najít při výrobě lisované nápisy KLADNO (např. KLADNO. 30) a VIT. Dodavatelem tedy byly ocelárny v Kladně a Vítkovicích. U profily jsou na svých koncích a uprostřed své délky spojeny úhelníky. Horní a prostřední slouží i jako zarážky ramene závory, dolní jako kotvící patky. Veškeré spoje jsou provedeny sváry. Na horní části stojanu je zvenku osazen zvedací mechanismus s klikou.
Vlastní mechanismus se skládá z těchto částí: čepu (hřídele) s vybráními a drážkou, několika per, jednoho klínku s nosem, dvou kusů kluzných ložisek s patkou pro 4 šrouby, kroužku pojistky se šroubem zápichu se zápustnou hlavou, ozubeného čtvrtkola, pastorku, kliky a 12 kusů šroubů s maticemi (4x M..., 8x M...). Pastorek se skládá z hřídele s dorážkou, pojistného kroužku, pastorkového ozubeného kolečka a dvou kluzných ložisek s patkami pro jeden šroub. Všechna kluzná ložiska jsou zhora opatřena maznicemi. Kroužek pojistky se nasazoval na druhou stranu hřídele a proti skouznutí byl zajištěn zápichovým šroubem. Z čelní strany pojistky je vyraženo číslo a dvě písmena. Není mi ale jasné je-li to výrobní číslo závory, číslo součástky nebo koncové dvojčíslí roku výroby.
Čep (hřídel) je vyroben z oceli stejně jako i klínek s nosem. Ozubené čtvrtkolo je ale vyrobeno z litiny. Pastorek a ozubené čtvrtkolo byly následovně opatřeny ochranným suříkovým nátěrem. Ostatní vnější části mechanismu měly nátěr černou barvou. Jakou barvu měla klika není známo (ale asi taky černou). Součástky pro montáž zvedacího mechanismu byly z velké části univerzální tj. shodné pro pravé- i levé provedení závory. Záleželo jen na tom jak se sestavily. Nezaměnitelný byl jen vlastní zvedací stojan. Celý prostor s vlastním ozubeným mechanismem byl uschován v plechovém krytu s otvorem pro hřídel pastorku. Tento kryt byl opatřen zámečkem a bylo ho tedy možno uzamknout.
Zvedací stojan je spolu se zámkovým stojanem zabetonován v masivním prahu.

Detail zvedacího mechanismu závor firmy Ippen. Detail uložení čepu ve zvedacím stojanu. Detail druhého kluzného ložiska s pojistným kroužkem.

Na čelní straně pojistného kroužku je vyraženo číslo 35.CH. . Celkový pohled na zvedací stojan se zvedacím mechanismem z vnitrozemí. Levostranné provedení závory. Pohled na torzo zvedacího mechanismu u pravostranného provedení závory.

Zámková část závor Ippen
Aby byla eliminována možnost, že závoru zvedne někdo nepovolaný a v jinou dobu než jak by bylo ze strany státní správy potřebné bylo rameno každé závory opatřeno zámkem. Zámková část se skládala ze dvou částí. První částí byl vlastní mohutně dimenzovaný zámek s masivní západkou a druhou částí byl pevně zabetonovaný zámkový stojan. Zámek byl uchycen k desce s dovnitř odsazeným okrajem, která byla vsunuta do ramene závory a čtyřmi šrouby se zápustnou hlavou přišroubována. Na spodní straně vyčnívala pouze masivní západka, která zapadala do čtvercového otvoru v zámkovém stojanu. V zámku se pravděpodobně používal klasický dosický klíč. Otvor pro klíč byl zvenčí chráněn výkyvnou záklopkou. Dosedací plocha ramene závory v zámkovém stojanu byla ještě navíc zvrchu chráněna plechovou stříškou přišroubovanou ke dvěma nosičům. Tyto nosiče byly přišroubovány na konci ramene závory nad zámkem. Zámkový stojan byl ze stejných U profilů jako zvedací stojan a dolní část je stejné konstrukce. Střední část je ale spojena asi 1 cm silným plechem. Horní část se mírně rozšiřuje v náběh. Na dolní straně náběhu je mezi U profily a bočními spojníky vevařen další silný plech se čtvercovým otvorem pro západku zámku závory. Stejně jako zvedací stojan i zámkový stojan je nezaměnitelný pro pravé či levé provedení závory.

Celkový pohled na zámkovou část závor Ippen. Zámkový stojan se zámkem v čele ramene závory. Docela dobře je vidět i masivní západka zámku. Detail dosednutí ramene do zámkového stojanu. Zámek bohužel již chybí.

Detail uchycení krycí stříšky zámkového prostoru na rameni závory. Zámkový stojan s otvorem pro západku zámku.

Vlastní rameno závor Ippen
Rameno závory bylo vyrobeno z válcovaného plechu tloušťky 6,5mm. Mělo se vyrábět v několika délkách, ale praktické realizace se dočkalo jen rameno na průjezdnou šířku 3,0 a 3,5 metru (jako největší rarita mělo být v budoucnu vyrobeno v jednom kuse rameno na průjezdnou šířku 11 metrů, které mělo patřit závoře umístěné mezi pevnůstky lehkého opevnění vz.37 v údolí Jizery asi 1 km pod křižovatkou Na Mýtě). Uvnitř bylo rameno vyztuženo několika silnými asi 10 cm vysokými příčníky. Napnutí lan po délce ramene se zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Takto vyztužené rameno mělo odolat přeražení a nájezdu tehdejšího nejlehčího tanku. Nicméně pohled na rameno poškozené kulometnou střelbou mě v této odolnosti moc neutvrzuje. Normální střelivo s lehkou střelou jen udělalo na povrchu malé důlky, střelivo s těžkou střelou udělalo výrazné důlky s vytlačenými okraji a střelivo průbojné bez problémů prošlo do nitra ramene a ještě vyboulilo plech na druhé straně v pár případech dokonce prošlo skrze rameno. Rameno bylo čepem rozděleno na delší část uzavírající průjezd a kratší část s protizávažím. Protizávaží bylo podvěšeno a posazeno na rameni k němuž bylo přichyceno dvěma šrouby s dlouhým dříkem a čtyřhrannou hlavou. Na straně k nepříteli i do vnitrozemí se na rameni nacházelo celkem 10 reflexních odrazek dvou velikostí. Jejich rozmístění na rameni bylo v 1/4, 1/2 a 3/4 průjezdné délky. Umístění a velikost odrazek bylo následující: v 1/4 byla jedna malá, v 1/2 byly hned vedle sebe jedna malá - jedna velká - jedna malá a ve 3/4 byla jedna malá. Tato kombinace byla jak na straně do vnitrozemí tak na straně ke hranici. Neméně často se vyskytovaly i závory jen s šesti malými odrazkami (tři na straně do vnitrozemí a tři na straně ke hranici), které byly na rameni rozmístěny po jedné v 1/4, 1/2 a 3/4 průjezdné délky. Těžko říci které provedení rozmístění odrazek je novější, ale vzhledem k tomu, že kombinace šesti malých odrazek se nacházela už na závorách s válcovým ramenem lze se domnívat že závory s tímto počtem odrazek jsou staršími provedeními než závory s deseti odrazkami.

Rameno závory Ippen spuštěné do zámkového stojanu. Pohled do nitra ramene závory. Vidět je první výztuhový příčník.

Celkový pohled na rameno závory. Vyvažovací konec ramene s otvory pro protizávaží a částečně vytlučeným čepem.

Tři odrazky uprostřed průjezdné části ramene. Jedna malá odrazka u zámkového stojanu. Stejná byla i u zvedacího stojanu.

Poškození ramene závory pěchotní municí s lehkou a těžkou střelou. Jiná část závory poškozená průbojným střelivem. Palba byla vedena především na místa kde byly umístěny odrazky. Dobře jsou dosud zřetelná místa která byla natřena bílou či červenou barvou.

Barevné provedení závor Ippen
Na základě průzkumu dochovaných exemplářů a dobových fotografií lze konstatovat následující. Rameno závory bylo ve všech případech natřeno střídajícími se pruhy bílé a výrazně červené barvy. Na některých dochovaných exemplářích je toto rozeznatelné dodnes. Střed závory s třemi odrazkami byl bílé barvy. V poli bílého nátěru byly i odrazky v 1/4 a 3/4 délky průjezdné čísti závory. Zámková část a část kudy prochází čep měly barvu výrazně červenou stejně jako konec ramene závory s protizávažím. Zvedací a zámkový stojan mají často na fotografíích černou barvu stejně jako plechový kryt zvedacího mechanismu. Tomu odpovídají i nalezené zbytky tmavě šedé až černé barvy na dochovaných exemplářích. Černou barvou byla natřena i protizávaží.
U starších závor s válcovým ramenem tomu bylo trochu jinak. Taktéž se tam střídala pole bílé a červené barvy, ale střed závory byl červené barvy. Pole byla širší a tak odrazky v 1/4 a 3/4 byly v červených polích poblíž jejich okrajů a nikoliv ve středech polí. Zatímco u novějších závor byly v průjezdné délce pole rozmístěny takto bílé-červené-bílé-červené-bílé tak u starších závor s válcovým ramenem tomu bylo takto červené-bílé-červené-bílé-červené. Je tedy vidět že ramena novějších závor měla 3 bílá pole kdežto starší typ měl pouze po dvou bílých polích.

Původní barva dochovaná na spodní straně závory. Na tomto záběru je výborně vidět rozmístění červených a bílých polí na rameni závory. Zde je bohužel krásný příklad toho jak by se v žádném případě nemělo rekonstruovat. Místo tří použity jen dvě barvy a ještě nesprávně rozmístěné.

Ochrana zvedacího a zámkového stojanu závor Ippen
Podle důležitosti a ohroženosti závory byly před stojany budovány ochranné prostředky. Ve vyjmečných případech byla závora bez jakékoliv ochrany tj. jen samotná závora Ippen. Nejčastějším řešením bylo vybudování ochranných betonových zídek. Betonové zídky byly 1 m silné, výšky 1,3 m a byly vždy vyztužené kolejnicemi, které byly po trojicích provázány třmenem průměru 10mm a tvaru rovnostranného trojůhelníku. Rozteč mezi kolejnicemi v zídce byla 70 až 80 cm. Ze strany od hranice se na zídkách často dají nelézt mohutná ocelová oka. Na každé zídce jsou zabetonována vždy dvě oka pod sebou poblíž průjezdu mezi zídkami. Jedná se o oka pro ukotvení lan natažených přes komunikaci.
Délka zídek byla různá podle potřeby, základ byl z prostého betonu do nezámrzné hloubky min. 0,8 m. Zídky byly opatřeny bílým nátěrem. Pod horní hranou zídky se nacházel 25 cm široký pás červené barvy. Někdy tvoří tento pás střídající se pole červené a bílé barvy (např. Varnsdorf VII, Habartice nebo Božanov) a existovaly i případy kdy byl tento páš taktéž bílé barvy jako celá zídka (např. zídky na Cínovci nebo v Potůčkách). V tomto pásu bylo umístěno i několik odrazek. Pokud se v pásu střídala bílá a červená barva byly odrazky vždy v poli bílé barvy. Stříška zídek byla vždy bílé barvy. Betonový práh se stojany závory a zídky tvořily jeden monolit.
Druhou méně častou variantou je ochrana z kolejnic. Sestávala v podstatě z jedné řady kolejnic zabetonovaných cca 30 cm před stojanem závory. U nalezeného exempláře závory byly vždy dvě kolejnice před každým stojanem. Kolejnice byly opatřeny stejným nátěrem jako v kolejnicových uzávěrách. I v tomto případě tvořil práh se stojany a patky pro kolejnice jeden betonový monolit.

Levostranné provedení závory Ippen s ochranou z jedné řady kolejnic. Pohled od hranice. Pravostranné provedení závory Ippen s ochranou z betonových zídek. Pohled z vnitrozemí

Dve kolejnice před zámkovým stojanem. Stejné byly i před zvedacím stojanem. Tyto jsou navíc poškozené palbou. Levá nahoře 3x lehkou střelou, pravá dole 2x průbojnou střelou. Nápis ZITWEC. 1873  B S na boku jedné z kolejnic u zámkového stojanu.. Nápis WIT.89 B.St na boku jedné z kolejnic u zvedacího stojanu.

Ochranná zídka u zámkového stojanu. Vidět jsou i masivní oka pro natažení lan. Zde je bohužel krásný příklad toho jak by se v žádném případě nemělo rekonstruovat. Ochranná zídka s přisazeným zvedacím stojanem který je naprosto nesmyslně natřený.

Dobové snímky
Na konec tohoto obsáhlého popisu už jen zbývá několik dobových snímků. Oba snímky byly pořízeny krátce po obsazení pohraničí na počátku října 1938.

Starší verze ochrany pravostranné závory. Zde je vidět kromě ochranných zídek i systém zídek výhybných, které v tomto případě se vzájemně překrývají. Hraniční přechod Kraslice/Klingenthal. Levostranná závora s ochrannými zídkami a prodloužením z dvou řad kolejnic. Hraniční přechod Vejprty/Bärenstein.




Dobové snímky z archivu autora.